Motovýlet 2021 - Polsko
Napsal: stř 18. srp 2021 00:10
8-14.8.2021 Polsko
Většinou sem plány letních výletů píšu s předstihem, aby se k nám mohl ještě někdo přidat, ale letos jsem to doplánoval teprve tři dny před odjezdem, tak vám sem už napíšu jen zážitky.
Neděle (309 km)
S Petem jsme vyrazili v 10 ráno z Brna a po rychlém dálničním přesunu do Zlína jsme najeli na oblíbenou trasu podél hranic. Narazili jsme na závody Offroad Lúky 2021, bohužel jsme přijeli až po ukončení takže jsme je viděli jen odjíždět, ale podle strojů co jsme potkali nebo oficiálního videa to mohlo být dobré (https://youtu.be/BNTmjlDqq_U). Kličkovali jsme mezi Moravou a Slovenskem, místy mě překvapilo kam až se dá bez zákazů projet. Vykoupali jsme se v rybníku Balaton v Novém Hrozenkově a pokračovali dál do Mostů u Jablunkova, kde na nás už hodinu čekal Viktor (pardón). Tam jsme se bohužel dozvěděli, že letos pojedeme bez Polise
Spali jsme ve Visle, kde jsme také jako první ochutnali výborné polské pivo.
Pondělí (265 km)
Ráno jsme vyrazili na východ. Viktor nás varoval, že tam bude hrozný provoz, samá vesnice a měl pravdu. Takovou dopravu jsem ještě nezažil. Jeli jsme snad 200 kilometrů v koloně jedoucí maximálně 70, všude dvojitá plná čára, skvělý zážitek s průměrnou spotřebou 3.8 litru. Vykoupali jsme se v jezeru Klimkowskie a pak už to byl jen kousek do kwateru agroturystyczneho v Magurkem parku narodowem.
Úterý (350 km)
Posnídali jsme na schodech před Interšpárem a po chvíli jsme se rozdělili - Viktor po silnici, Pete a já terénem. Z asfaltu se stala šotolina a z cesty pro traktor později žlutá turistická. Občas jsme zapadli v blátě, poslali to do křoví nebo položili motorku zrovna uprostřed řeky. Asi u sedmého brodu jsme se shodli, že jsme to měli otočit hned na začátku dokud se ještě dalo vrátit. S vyprošťováním z jednoho brodu nám dokonce pomáhali okolojdoucí turisté, když si BMW sedlo na břicho a zaklínilo se mezi kameny. Se silnými zážitky a na pokraji fyzického vyčerpání jsme dorazili za Viktorem, který na nás musel čekat o dvě hodiny déle než jsme plánovali. Zastavili jsme se u 383 metrů dlouhého Schronu kolejoweho (http://www.schronkolejowy.pl/), což byl Hitlerův vlakový bunkr. Po válce z něj ukradli koleje a předělali ho na pěstírnu žampionů, teď je z něj muzeum. Tam jsme se rozloučili s Viktorem, který musel ve středu do práce, a po droze ekspresowe se přesunuli k Bledowské poušti. Spali jsme v bývalé radnici.
Středa (kolem 250 km)
Jako první byl na programu hrad Ogrodinec, taková velká zřícenina na kopci uprostřed vesnice. Dojeli jsme až k bráně, zjistili že je hrad tak velký že se ani nevleze na fotku a zase jeli. Mnohem zábavnější byla zastávka v následující vesnici.
Poté jsme pod Čenstochovou sjeli z asfaltu a až do Opolí jeli po trase Trans Euro Trailu (https://transeurotrail.org/). O tom už jsem psal loni, je to síť více než 51 000 km terénních tras napříč celou Evropou které jsou připravené tak, aby nevedly žádným zákazem vjezdu, takže je to bez stresu z pokut. Letos jsme měli štěstí na suché počasí, takže to nebyl problém projet ani s cestovními gumami, ale terén to byl přesto zajímavý. Tahle část Polska je hodně písčitá a tvrdé podloží se často z ničeho nic změnilo na vrstvičku písku a prachu, ve které motorka nereagovala na zatáčení řídítek ani brzdy, prostě si jela kam chtěla. Na jednom úseku byl písek dokonce tak hluboký, že jsme to museli otočit (poté co mě Pete vyprostil) a objet po asfaltu. Bahno bylo naštěstí jen místy, ale zase když už se objevilo tak stálo za to.
Asi 30 km po pauze na sójový suk jsme zjistili, že Pete jede s otevřeným kufrem. Začala tedy pátrací akce - jako první jsme našli plachtu na motorku, o pár kilometrů dál zámek a až těsně u místa kde jsme svačili sprej na řetěz. Samotné klíčky od kufru jsme ale nenašli, tak jsme to dali celé ještě jednou (neúspěšně) a pak se jeli ubytovat do Opolí. Měli jsme 100metrový apartmán pro 6 lidí přímo v centru města. S dvěma ložnicema, krbem a hned vedle pivotéky
Čtvrtek (kolem 250 km)
Až pod Wroclaw jsme jeli zase po trase T.E.T., bylo dobré že náročnější terénní úseky se střídaly s krátkými přejezdy po asfaltu, takže jsme si vždycky chvilku odpočinuli. Odpoledne se Petemu uvolnil gumicuk kterým měl zajištěný kufr a opět někde ztratil plachtu a zámek. Tentokrát už jsme to ani nehledali, protože kdo ví jak dlouho s tím tak jel. Tím jsme zakončili terénní úsek a stočili to zpátky na Moravu. Zastavili jsme se na chatě Paprsek kde jsme spali loni, dali si borůvkové knedlíky s pivem a vykoupali se v nádrži na zasněžování sjezdovky. Večer jsme pak jen přejeli pod Kraličák na horskou chatu Návrší.
Pátek (170 km)
Původně jsme měli v pátek končit, ale pozvánka na grilování u Hekiho byla dobrý důvod k protažení výletu až do soboty. A protože to z Jeseníků do Opavy je jen kousek, tak to byl spíš odpočinkový den - válení a koupání v lomu Transgranit a pak přes Polsko do Neplachovic. Lepší zakončení výletu jsme mít nemohli.
Sobota (150 km)
Ráno jsme navštívili Císařskou veterán rallye Neplachovice (pěšky s kočárkem) kde byla hromada krásných aut. A pak už jen cesta do Brna ve vedru jako prase. Nakonec jsem ještě navštívil myčku a vypláchnul z motorky asi kýbl polského bahna.
Celkem jsem ujel 1837 kilometrů.
Většinou sem plány letních výletů píšu s předstihem, aby se k nám mohl ještě někdo přidat, ale letos jsem to doplánoval teprve tři dny před odjezdem, tak vám sem už napíšu jen zážitky.
Neděle (309 km)
S Petem jsme vyrazili v 10 ráno z Brna a po rychlém dálničním přesunu do Zlína jsme najeli na oblíbenou trasu podél hranic. Narazili jsme na závody Offroad Lúky 2021, bohužel jsme přijeli až po ukončení takže jsme je viděli jen odjíždět, ale podle strojů co jsme potkali nebo oficiálního videa to mohlo být dobré (https://youtu.be/BNTmjlDqq_U). Kličkovali jsme mezi Moravou a Slovenskem, místy mě překvapilo kam až se dá bez zákazů projet. Vykoupali jsme se v rybníku Balaton v Novém Hrozenkově a pokračovali dál do Mostů u Jablunkova, kde na nás už hodinu čekal Viktor (pardón). Tam jsme se bohužel dozvěděli, že letos pojedeme bez Polise
Spali jsme ve Visle, kde jsme také jako první ochutnali výborné polské pivo.
Pondělí (265 km)
Ráno jsme vyrazili na východ. Viktor nás varoval, že tam bude hrozný provoz, samá vesnice a měl pravdu. Takovou dopravu jsem ještě nezažil. Jeli jsme snad 200 kilometrů v koloně jedoucí maximálně 70, všude dvojitá plná čára, skvělý zážitek s průměrnou spotřebou 3.8 litru. Vykoupali jsme se v jezeru Klimkowskie a pak už to byl jen kousek do kwateru agroturystyczneho v Magurkem parku narodowem.
Úterý (350 km)
Posnídali jsme na schodech před Interšpárem a po chvíli jsme se rozdělili - Viktor po silnici, Pete a já terénem. Z asfaltu se stala šotolina a z cesty pro traktor později žlutá turistická. Občas jsme zapadli v blátě, poslali to do křoví nebo položili motorku zrovna uprostřed řeky. Asi u sedmého brodu jsme se shodli, že jsme to měli otočit hned na začátku dokud se ještě dalo vrátit. S vyprošťováním z jednoho brodu nám dokonce pomáhali okolojdoucí turisté, když si BMW sedlo na břicho a zaklínilo se mezi kameny. Se silnými zážitky a na pokraji fyzického vyčerpání jsme dorazili za Viktorem, který na nás musel čekat o dvě hodiny déle než jsme plánovali. Zastavili jsme se u 383 metrů dlouhého Schronu kolejoweho (http://www.schronkolejowy.pl/), což byl Hitlerův vlakový bunkr. Po válce z něj ukradli koleje a předělali ho na pěstírnu žampionů, teď je z něj muzeum. Tam jsme se rozloučili s Viktorem, který musel ve středu do práce, a po droze ekspresowe se přesunuli k Bledowské poušti. Spali jsme v bývalé radnici.
Středa (kolem 250 km)
Jako první byl na programu hrad Ogrodinec, taková velká zřícenina na kopci uprostřed vesnice. Dojeli jsme až k bráně, zjistili že je hrad tak velký že se ani nevleze na fotku a zase jeli. Mnohem zábavnější byla zastávka v následující vesnici.
Poté jsme pod Čenstochovou sjeli z asfaltu a až do Opolí jeli po trase Trans Euro Trailu (https://transeurotrail.org/). O tom už jsem psal loni, je to síť více než 51 000 km terénních tras napříč celou Evropou které jsou připravené tak, aby nevedly žádným zákazem vjezdu, takže je to bez stresu z pokut. Letos jsme měli štěstí na suché počasí, takže to nebyl problém projet ani s cestovními gumami, ale terén to byl přesto zajímavý. Tahle část Polska je hodně písčitá a tvrdé podloží se často z ničeho nic změnilo na vrstvičku písku a prachu, ve které motorka nereagovala na zatáčení řídítek ani brzdy, prostě si jela kam chtěla. Na jednom úseku byl písek dokonce tak hluboký, že jsme to museli otočit (poté co mě Pete vyprostil) a objet po asfaltu. Bahno bylo naštěstí jen místy, ale zase když už se objevilo tak stálo za to.
Asi 30 km po pauze na sójový suk jsme zjistili, že Pete jede s otevřeným kufrem. Začala tedy pátrací akce - jako první jsme našli plachtu na motorku, o pár kilometrů dál zámek a až těsně u místa kde jsme svačili sprej na řetěz. Samotné klíčky od kufru jsme ale nenašli, tak jsme to dali celé ještě jednou (neúspěšně) a pak se jeli ubytovat do Opolí. Měli jsme 100metrový apartmán pro 6 lidí přímo v centru města. S dvěma ložnicema, krbem a hned vedle pivotéky
Čtvrtek (kolem 250 km)
Až pod Wroclaw jsme jeli zase po trase T.E.T., bylo dobré že náročnější terénní úseky se střídaly s krátkými přejezdy po asfaltu, takže jsme si vždycky chvilku odpočinuli. Odpoledne se Petemu uvolnil gumicuk kterým měl zajištěný kufr a opět někde ztratil plachtu a zámek. Tentokrát už jsme to ani nehledali, protože kdo ví jak dlouho s tím tak jel. Tím jsme zakončili terénní úsek a stočili to zpátky na Moravu. Zastavili jsme se na chatě Paprsek kde jsme spali loni, dali si borůvkové knedlíky s pivem a vykoupali se v nádrži na zasněžování sjezdovky. Večer jsme pak jen přejeli pod Kraličák na horskou chatu Návrší.
Pátek (170 km)
Původně jsme měli v pátek končit, ale pozvánka na grilování u Hekiho byla dobrý důvod k protažení výletu až do soboty. A protože to z Jeseníků do Opavy je jen kousek, tak to byl spíš odpočinkový den - válení a koupání v lomu Transgranit a pak přes Polsko do Neplachovic. Lepší zakončení výletu jsme mít nemohli.
Sobota (150 km)
Ráno jsme navštívili Císařskou veterán rallye Neplachovice (pěšky s kočárkem) kde byla hromada krásných aut. A pak už jen cesta do Brna ve vedru jako prase. Nakonec jsem ještě navštívil myčku a vypláchnul z motorky asi kýbl polského bahna.
Celkem jsem ujel 1837 kilometrů.