To je zas téma.
Já autoškoláckou třindu nezažil, až je mi to skoro líto. To GPZ 500, které jsem v osmnácti s tlustým instruktorem trápil po městě kupodivu tak špatné nebylo. Je ale plejáda dalších strojů, které asi nestály za to.
1. ČZ 175/477 z níž jsem měl asi v patnácti postavenou krosku. Naučila mě hodně, zejména co to je tlačit to domů, když se vybila baterka, protože stroj absolutně nedobíjel. Taky jsem poprvé pochopil, že dvoutakt umí chytnout i pozpátku.
2. Jaweta. To snad ani nepotřebuje koment. Ta motorka je vymyšlená prdelí. Samonosná konstrukce, absolutně debilní přístup ke všemu - když potřebujete vyčistit palivový kohout zarezlé nádrže (a vězte, že to prostě přijde) musí ven nádrž. Aby se vyndala nádrž, musí ven motor. Kvůli tomu musíte sundat zadní kyvku, která na tom motoru drží... Nechápu kdo s tímhle paskvilem přišel, když se souběžně s tím vyráběl Stadion...
3. XT 600 Z Tenere rok 1986. Ano - legendární Tenere sice objektivně tak špatné nebude, ale poté co mi kickstart málem zlomil nohu, když byl špatně seřízený karbec jsem začal to dílo ladit (nikdy jsem nepochopil tu módu dávat na staré jednoválce dva karburátory...), což byla akce na měsíc a vyoperovat z toho karbec se nebešlo bez plejády sprostých slov. Nemluvě o tom, že ta změť palivových hadic, které k tomu vedou přes podtlakové palivové čerpadlo, je taky na Nobelovku. Se svým DR jsem si sice rovněž užil svoje, ale po tomhle jsem kluky z Hamamatsu ještě blahořečil, že to udělali dobře.
Heki z Opavy, member of HEDGEHOGS a člen hnutí za Kvadratizaci Velkého Kulového
BIG SINGLE - THAT'S RELIGION !
Správná motorka má lichý počet válců, přičemž 3 už jsou moc.
